Ve velmi teplém počasí prvomájového dne jsme na zápas dorazili
opět jen v počtu devíti lidí do pole, zatímco soupeře bylo "hafo".
Navíc Martin Drahota při rozstřelu
zjistil, že mu jeho zranění nedovolí nastoupit. Bylo nás tedy osm.
Čekali jsme, že nás Hell Benders od začátku zatlačí a sevřou, jenomže
netopýrům se nějak příliš nechtělo, a tak se úvod utkání odehrával
ve vlažném tempu. Ostatně během první třetiny se toho příliš mnoho
neměnilo a šancí bylo na obou stranách po skrovnu.
Do druhé části vstoupil daleko lépe soupeř a ihned si vytvořil
několik příležitostí ke změně skóre. Petr Kučera
je ale zlikvidoval. Ve čtvrté minutě si Hell Benders vyměnili v našem
obranném pásmu několikrát balónek a Jan Hříbal skóroval v pohodě do
naší odkryté klece. Tento gól netopýry uklidnil. Obraz hry se příliš
neměnil, takže Benders útočili a my se bránili. V sedmé minutě jsme inkasovali
podruhé, když se šťastně trefený míček Davidem Dvořákem dostal pomalým
obloučkem až do naší brány - 2 : 0. Potom jsme ohrozili soupeřovu svatyni
i my rychlým protiútokem, ale gól se nám vstřelit nepodařilo.
Poslední třetinu soupeř dost vypustil a nechal nás hrát, což se promítlo
do několika šancí. Sil už nám vydatně ubývalo, a tak i přes zranění
musel do hry naskočit Martin Darhota.
V poslední minutě forčekoval Karel Kačmáček, donutil našeho obránce
k chybě a přízemní střelkou uzavřel účet utkání na konečných 3 : 0.
V tomto zápase jsme hráli to, na co jsme v hodně okleštěné sestavě měli.
Hell Benders byli lepší a zaslouženě vyhráli.
Petr Sígl #27
|
Zpět
