Ve čtvrtek k nám na poslední chvíli přestoupil
Jaroslav Špaček
z Players of Uftaland a mohl tak zacelit díru v našich útočných řadách.
My jsme, tak mohli po delší době střídat dvě kompletní řady s šesti
opravdovými forwardy. To bylo dobré zjištění pro dva z nich, jenž
měli těžce natažená třísla.
Vstup do zápasu byl z obou stran opatrnější, ale po chvíli se
začalo pořádně hrát. Hell Benders hráli na tři řady, a tak
nasadili vysoké tempo, kterému jsme ze začátku docela stačili, ale
věděli jsme, že celý zápas takhle odehrát nemůžeme. I když se více
útočilo než bránilo, ani jeden tým si nevytvořil příliš stoprocetních
gólových šancí, a když, tak je pochytali brankáři (na naší straně velmi
dobře chytající Petr Šroubek).
V jedenácté minutě se vhazovalo v našem obraném pásmu, my jsme
nedůrazně vyhodili, soupeřův obránce míček zachytil a střelou od modré
otevřel skóre utkání.
Ve druhé třetině jsme chtěli zcela pochopitelně vyrovnat, jenže se nám
nic nevedlo. Naopak Benders dokázali využít naší nepříliš dobré a chvílemi
zmatené obranné hry a dvěma góly v páté a v šesté minutě nám odskočili na
rozdíl tří branek. My jsme útočili čím dál tím méně a všechny příležitosti
ke skórování, které jsme si ještě dokázali vytvořit, jsme zdárně zahodili.
V poslední části už utkání nemělo takový spád a hrálo se trochu volněji.
Ovšem naše ležérnost byla chvílemi zarážející a tak jsme inkasovali počtvrté,
což znamenalo definitivní konec všech nadějí (po pravdě řečeno ten přišel
už dříve). Alespoň jsme tedy chtěli pokazit gólmanovi Benders čisté
konto, ale nebylo nám to dopřáno.
Zápas to nebyl vyloženě špatný, ale udělali jsme více chyb, než je zdrávo,
a tak jsme prohráli. Musíme zkrátka uznat, že Hell Benders byli lepší.
|
Zpět
