Před tímto zápasem jsme si říkali, že se hlavně nesmíme nechat zranit
nebo se nechat vyprovokovat, abychom nedostali nějaké vyšší tresty. Vůbec
o nic nám nešlo, protože jsme měli již jistou třetí pozici v tabulce a
díky ní jsme se v semifinále vyhnuli prvním Hell Benders. Vyprahlo, ač bylo
domnácím týmem, dorazilo, řekl bych letos tradičně, jen s jedním balónkem
na utkání! Protože jsme chtěli hrát s míčky tvrdými (opravdu bylo vedro)
míčky jsme dobrovolně dali my, jelikož právě tvrdé balónky v ohromné zásobě
Vyprahlu chyběly. Ovšem během první třetiny se jich pět zastřelilo, což
bylo dost nepochopitelně hráčům Vyprahla k smíchu??? V každém případě
jsme již od čtvrté minuty prohrávali, když nikým (ale opravdu nikým)
nebráněn překonal našeho brankáře Tomáš Hájek. Utkání bylo absolutně
bez šťávy a v podstatě bez pohybu.
V prostřední třetině se herní obraz trochu vylepšil, ale k naší smůle
jsme ve druhé minutě dostali druhý gól. Jako přes kopírák, tedy
hlavně díky našemu pomalému přístupu, ho opět vsítil Tomáš Hájek.
V této části se konečně začalo za fauly vylučovat. V deváté minutě
napřáhl na modré Václav Vaněček
a jeho projektil skončil až za zády Štěpána Čermáka.
V šesté minutě posledního dějiství jsme dokázali zásluhou ukázkového
vymíchání gólmana Martinem Síglem
vyrovnat. Jenže necelé tři minuty poté se před naší bránou opět
objevil Tomáš Hájek, opět měl poměrně mnoho času vstřelit gól a
opět se mu to povedlo. Nikam jsme se nehnali, protože jsme nechtěli
zbytečně riskovat zranění, a tak jsme nakonec, i přes power play,
prohráli 3 : 2.
Tento zápas byl o ničem a z naší strany hodně vypuštěný a odfláknutý.
Vyjadřovat se k chování některých hráčů našeho dnešního soupeře je asi
zbytečné, že?
Petr Sígl #27
|
Zpět
