Po dvou prohrách jsme nutně potřebovali získat body, aby se nám nevzdálily
týmy v první šetce. Bohužel nám těsně před zápasem oznámil
Miroslav Čepela, že se na zápas
nedostaví a připojil se tak k Janu Brožovi,
Václavu Vaněčkovi,
Karlu Häringovi a
Danielu Sovišovi, kteří také z
různých důvodů nepřišli. To znamená, že se dostavilo jen 5 útočníků
z celkového počtu 10, a proto musel obránce
Robert Pillmann do útoku.
Zápas jsme začali poměrně v tempu a ve třetí minutě zakončil gólově samostaný
nájezd sváteční střelec Robert Pillmann.
Potom se hrálo nahoru dolů, ale do šancí jsme se dostávali v podstatě
jen my. Tradičně jsme je nedokázali proměnit, a tak první třetina
skončila 1:0.
Ve druhé části jsme ještě více přidali, napadali jsme rozehrávku soupeře
a ten pak dělal chyby. Po jedné z nich vstřelil svůj první gól v sezóně
Petr Kolář a trochu nás uklidnil.
Minutu na to, v našem oslabení, šel důrazně do souboje se soupeřovým
brankářem Martin Veselý a jeho
neopatrné vyběhnutí k mantinelu potrestal třetím gólem. Potom jsme se
nechali zase vyloučit, ale i přes to jsme dohráli v klidu.
Během přestávky jsme už měli skvělou náladu, na střídačce to bylo samý
vtípek a mysleli jsme, že už máme vyhráno. A to byla právě ta chyba,
začali jsme se flákat a Malvir toho využil a dostal se zpátky do hry.
Nejprve v šesté minutě potrestal zaváhání našich obranců a snížil. Pak
jsme se, opět naprosto zbytečně, nechali vyloučit a to dokonce na dvě
minuty. V oslabení jsme inkasovali podruhé a z vyhraného zápasu se
stalo drama. Ale to nebyl konec. V zápětí jsme šli do tří a dali tak
soupeři šanci vyrovnat. Naštěstí se mu to nepovedlo a my jsme přežili
to nejhorší. Ovšem dva rychlé góly nás trochu rozhodily, začali jsme
vyrábět chyby a zápas jsme si sami komplikovali. Asi minutu před koncem
hrál soupeř power play, ve kterém ale dal gól
Martin Sígl a rozhodl tak
definitivně o našem vítězství.
První dvě třetiny jsme hráli poměrně dobře, i když jsme mohli být v osobních
soubojích trochu důraznější a nemuseli jsme zahodit tolik šancí. Ovšem
za to, co jsme předvedli v poslední části, bychom zasloužili všichni
do jednoho pár facek.
|
Zpět
