SHM Cup 2001: 17. 2. - 18. 2. 2001
Zpět Zpět

Brankáři: Petr Kučera 5, Karel Schmiedberger 5
Obránci: Zdeněk Bíba 5, Petr Kolář 6
Jiří Krejčí 7, Jaryn Hůrka 5
Marek Šísl 5, Robert Pillmann 5
Útočníci: Martin Sígl 3, Kamil Málek 4, Karel Häring 6
Petr Sígl 3, Daniel Soviš 6, Martin Veselý 5
Martin Petrus 5, Pavel Zdanovec 2


Hodnocení výkonů:
1 - jejda, jejda, jejda 2 - strašný 3 - špatný 4 - podprůměrný 5 - průměrný
6 - očekávaný 7 - výborný 8 - vynikající 9 - to si nechám líbit 10 - životní


Vystoupení na prvním turnaji v historii klubu nelze hodnotit příliš pozitivně. Umístili jsme se na posledním osmém místě a ze čtyřech zkrácených zápasů (2 x 12 minut) vybojovali pouhý bod. V týmu se představily dvě čerstvé posily. A vedly si úplně odlišně. Zatímco zkušený útočník Kamil Málek z SK Ďáblové Praha vstřelil jednu branku a na hřišti patřil k těm lepším, druhý novic v dresu Krav (také útočník) Pavel Zdanovec příliš nepřesvědčil a na hřišti doslova tápal. Ale pěkně popořádku.
V sobotu dopoledne nás čekal na první pohled velmi těžký soupeř - Malešice Reges. Nakonec se však ukázalo, že obavy některých z nás byly liché, neboť protivník složený z hráčů áčka i béčka příliš nebezpečný nebyl. Jenže i průměrný výkon mu k vítězství stačil. Naše veškeré ambice totiž ztroskotaly na neproměňování šancí. Konečný výsledek byl 2:4 a o branky se postarali právě Kamil Málek a pak také Martin Veselý, jehož to byl teprve druhý zápas v našem dresu. Příliš se nedařilo brankářské jedničce Petru Kučerovi.
Po obědě jsme se chystali vlétnout na další silný celek - Pražské Buldoky, tedy tým v jehož kádru dříve působila hned pětice současných Krav. A mohli jsme jedině překvapit. Jenže to se nakonec nestalo, přestože jsme ještě pět minut před koncem vedli 1:0. Slabší chvilky si totiž vybral Karel Schmiedberger, jenž pustil za svá záda hned dvě laciné střely. Škoda, protože do té doby podal znamenitý výkon a pohled na jeho první vystoupení proti silnému soupeři by vypadal jistě jinak a on sám by byl ušetřen kritiky některých spoluhráčů.
V neděli už nám po ostatních odehraných zápasech ve skupině vlastně o nic nešlo. Soupeřem byl celek Pštrosi Benešov, který se má až příští rok přihlásit do naší ligy. A zaskočil nás stejně jako ostatní ostřílené týmy, když se dostal přes chaotickou hru do vedení. Zlepšený výkon našich útočníků ovšem skóre obrátil (trefili se Karel Häring s vojínem Danem Sovišem) a k postupu ze skupiny měli blíže poprvé sympaticky fandící Buldoci. Pštrosi nám však zaplatili více a tak jsme je pochopitelně nechali vyrovnat. Alespoň to tak vypadalo. Konečné skóre 2:2 znamenalo zisk jediného bodu a skóre 5:8, což nás předurčilo do souboje o osmé místo s Hell Benders, kteří si lepší umístění ve skupině vlastně prohráli sami.
Zkušenost hráčů soupeře se okamžitě projevila a díky ležérnosti naší třetí obranné dvojice (Pillmann - Šísl) šel také do dvoubrankového vedení, které ještě stvrdil gólem třetím, čemuž jen bezmocně přihlížel obstojně chytající Kučera. Naši útočníci vyšli naprázdno, čímž potvrdili slabší formu.
Celkově vzato, turnaj nám potvrdil, že se až na výjimky můžeme spolehnout na brankáře a nebýt zbytečných chyb, tak také na obranu. O útoku se v podobném duchu mluvit nedá a někteří jeho členové by se měli vrátit nohama pevně na zem a nenechat se unést skvělými výkony při trénincích. Doufám, že v prvním mistrovském utkání předvedou daleko lepší výkon, samozřejmě podpořený nějakými těmi vstřelenými brankami, abychom neměli stále průměr jen těsně přes dvě. Kritika ofenzivy neznamená jen její vinu, o obraně se psalo jen, co se týče defenzivní činnosti. Ke kvalitnímu přechodu do útoku musí přispět také ona!

Zpět Zpět