Hodnocení sezony
Zpět
No a tak nám skončila sezona. Všichni sice víme, jak jsme dopadli a kolik nás to stálo,
přesto se za završeným ročníkem ohlédněme.
Vstup do ligy rozhodně špatný nebyl, což naznačilo, že bychom nemuseli dřít dno
sedmnáctičlenné tabulky. A ani jsme jej nedřeli. Ale co hodnotit, když jsme si pozitivní
pohled na dvaatřicetizápasovou práci zkazili v předposledním duelu, který nás odsoudil k
nečekanému sestupu. A hlavně, proč se tak stalo? Odpověď je jednoduchá. Zachránivší se
OHF nás jasně přehrálo, protože jsme jej z části podcenili a také nám chyběly síly. Šlo
vlastně o symbolické vyústění nízké docházky na zápasy i tréninky, kdy chudáci zbylí
kluci běhali třeba jen v sedmi nebo osmi. V tomhle počtu nejde hrát celé jaro, proto ta
krize v závěru. Nedalo se říci, že by nechtěli, ale oni hlavně nemohli a neměli,
kde brát. V neposlední řadě mělo OHF mnohem více zkušeností než většina našich hráčů
a tak se na životní duely připravilo lépe. Prokázalo větší vůli po tom, aby zůstalo
v Malešicích.
Jinak jsme neodehráli špatné zápasy (i když jsme se nevyhnuli asi třem propadákům) a pro
mnohé působili jako největší překvapení v soutěži. Některým nestranným se dokonce líbil
i náš herní styl, což je překvapivé při neustálém chaosu v různých základních situacích.
Přes drobné výpadky jsme se mohli opřít o výkony gólmanské jedničky Petra Kučery,
kterému od příštího ročníku přibude mladší konkurence v podobě Petra Šroubka z Buldoků.
V obraně byl největší stálicí Zdeněk Bíba a pak také, nebýt zbytečných faulů a „šíšovek“,
Petr Čížkovský, jenž náš dres oblékal od jara. Spolehlivé výkony zejména vzadu odvedl i
univerzál Robert Pillmann. Ostatní beci měli formu kolísavou, což pramenilo z
nezkušenosti. Navíc nevyšel pokus s velezkušenými Maxim Turbulenc. Na kontě obdržených
branek nejsou výpadky vidět, ale podpora útoku byla od beků chabá a právě to jediné na
ně vrhá stín. Útok na podzim táhl kapitán Lukáš Vrkoč, jenže vyfasoval zbytečný a vysoký
(půlroční) trest a na jaře příliš nepomohl, čímž se rovněž výrazně zasloužil o konečné
sestupové místo. Jaro jsme odehráli pod taktovkou Martina Sígla, který měl pouze průměrný
podzim, a také Karla Häringa. Ten však často nemohl přijít a cestoval po různých moravských
luzích a hájích. Oživením ofenzívy byly rozhodně příchody Martina Veselého a Kamila Málka,
kvalitní výkony podával i Daniel Soviš. Škoda, že kvůli vojně??? nemohl přijít častěji.
Smolíčkem týmu se stal vedoucí Petr Sígl, jenž sice dřel asi ze všech nejvíc, ale nebylo
mu přáno mockrát skórovat.
Lukáš Vrkoč
Zpět