Úvod sezony očima kapitána
Zpět Zpět

Před zahájením nového ročníku nám nedávali mnozí (zejména Jokers) vůbec žádné šance a bez roznyslu pravili: "Jasné poslední místo." Nevím, podle čeho tak soudili, ale teď je jim snad jasné, že se i s námi musí počítat. Všichni myslíme samozřejmě jedině na záchranu, o vyšší pozice bychom se chtěli prát až v příští sezoně, do které je ale třeba kádr zejména v defenzivě posílit. Tento ročník je spíše takovým zkušebním, jenž by měl ukázat, zda vůbec na II. pražskou hokejbalovou ligu výkonnostně máme. A já si myslím, že ano. Soudě podle následujícího rozboru první čtveřice zápasů.

Zápas první - A.S.H.F.: Letní příprava téměř neproběhla (absolvovali jsme jen dva tréninky ve čtyřech lidech) a tak nebylo, z čeho vycházet. Byli jsme prostě hozeni do vody. A plavání po malešickém betoně nám rozhodně šlo. Zaběhnutému týmu plném svazových "papalášů" jsme sice podlehli nakonec vysoko 0:5, herní projev ovšem nebyl špatný a o menším debaklu vlastně rozhodla druhá třetina, kdy jsme inkasovali čtyřikrát. Já sám jsem poprvé pocítil, že jsem přestupem z Buldoků rozhodně neprohloupil a začal tak hrát za mužstvo, ve kterém vládne pohoda.

Zápas druhý - Hell Benders: První duel nás trochu navnadil a tak jsme přidali trochu více aktivity a ono šlo držet vyrovnanou partii. Dokonce se nám povedlo i vstřelit první branku v historii a ta znamenala ještě dlouho remízový stav. Jenže přišlo to, čeho jsem se obával. Dostali jsem gól, který nás vyloženě zlomil a po něm přišli zákonitě další. Snížení těsně před koncem bylo vlastně jen kosmetické. Předvedený výkon nebyl špatný a to také přihlížející ocenili. Po utkání jsem už vůbec nepochyboval, že byl přestupový krok správný a společně s ostatními přišla obrovská chuť do hokejbalu.

Zápas třetí - Malešice "B": Po kvalitním tréninku, jenž měl poprvé hlavu a patu, jsme pocítili, že bychom mohli konečně bodovat. Bohužel se tak ale nestalo a po nejvyrovnanějším klání z první trojice následovala znovu prohra. Obrana nehrála špatně, vyrobila však dvě hrubky a už to vypadalo zle. Líným útočníkům (těšícím se na pozápasové sezení) se podařilo snížit až těsně před koncem po drtivém tlaku. Vyrovnání jsme se ale nedočkali, i když nechybělo mnoho. Podle mého názoru nám chyběla trocha štěstí v koncovce, ale přesto jsme si znovu dokázali, že to snad bude dobré

Zápas čtvrtý - KP Uftaland: Konečně vítězství, které už muselo přijít. Famózní výkon první útočné řady směrem dopředu a druhé směrem dozadu. Vyhráli jsme i přes menší rozbroj před utkáním, který zapřičinil jeden nedisciplinovaný hráč našeho mužstva a oslabil tak obrannou fázi. Za osm minut 4:0, co dodat. To tu ještě nebylo, i když je pravda, že nám svou laxností pomohl také soupeř a pro mě a mé rychlonohé spoluhráče nebylo problémem snadno se dostat do útočného pásma a nebezpečně vystřelit. Branek mohlo padnout ještě více, ale to by asi bylo moc takhle na úvod. Ještě jedna věc mě napadá. Bundo, až budeš příště držet minutu před koncem čisté konto, poběžím místo na soupeřovu polovinu přímo na tebe a blafákem do bekhendu (tak, jak to máš rád) ti překazím druhou nulu v sezoně!

V žádném případě nechci naši premiérovou výhru přeceňovat a snad i usnout na vavřínech, jak se asi nabízí. Jedna vlaštovka jaro nedělá.

Zpět Zpět